Hlavním hádanka ruského jazyka

ruský jazyk - jeden z nejtěžších. A to je spojeno nejen s slovní zásoby a syntaxe, ale také s jeho historií. I pro nás, rodilí mluvčí, je ještě hodně v jejich rodném jazyce je nejasné a tajemné.

Zpráva

Lingvisté si všimli mnohonásobně akrofonichesky princip staré ruské abecedy a dokonce viděl jako skrytý „poselství Slovanů“. Každý z cyrilice písmen má jméno, a když si přečtete tato jména v abecedním pořadí, bude vypadat následovně: „Az Buki Veda. Sloveso dobrá Este. Žít mimořádně, pozemky, a jiní jako Kako lidí, myslím, Nash na čtvrtiny. Rtsy slovo pevně - uk ji FRT. Tzu, červy, shta yus Yati ra“. Jedna z variant překladu tohoto textu je následující: „Vím, že ty dopisy: písmeno je poklad. tvrdě pracovat, lidi, jak se sluší inteligentních lidí - pochopit vesmír! Nesou slovo s přesvědčením: poznání - Boží dar! Odváží ponořit, pochopit věci světlo!“.

Jaký jazyk je blíže k slovanskému „předchůdce“?

po dlouhou dobu spory mezi vlasteneckých občanů slovanských zemí: jaký jazyk je blíže k nativním slovanský? Kde jste šel rozdíly mezi dialekty v východního Ruska (tj aktuálním středním Rusku ..), The South (dnešní Ukrajina) a západní (nyní - Bělorusko)?

Skutečnost, že různé prvky podílející se na vzniku národních jazyků těchto zemí. V Rusku navíc ke Slovanům, ugrofinských kmenů, pobaltské. Zde frekventované kočovníci z jižních stepích. Tatar-mongolští nájezdníci nejen vykradli a zničila Rusko, ale také zanechal mnoho jazykové půjček.

Švédové, Němci, Poláci - evropskými sousedy, také obohatil ruský jazyk s novými slovy. Skutečnost, že velká část současného Běloruska historicky byl ovládán Polsku a jižní Rusko neustále vystaveny útokům kočovníků, nemohly být zohledněny v místních jazycích. Jak se říká, kdo povede. Ale nebuďte příliš rozrušená. Skutečnost, že náš jazyk je nyní tak daleko od svého předchůdce - to není náhoda, a ne výsledkem zednářského spiknutí, ale výsledek tvrdé práce mnoha talentovaných lidí, kteří vytvořili ruskou literární jazyk v podobě, v jaké je nyní existuje. Pokud by nebyly inspirovány reforem, které by nebyly s námi poezie Puškina, Tolstého prózy Čechovových her. Který vytvořil jazyk dnes mluvit?

První "propouštění písmena"

V XVIII století, se dostal k moci, Peter I. Začne transformaci ve všech oblastech života, to nelze přehlížet ruštinu. Ale jeho reforem se vztahují pouze na vnější stranu, ale nepronikají do samotné podstaty jazyka: jeho syntaxe, slovní zásobu, gramatiku.

Peter I zjednodušení pravopisu, jak se zbavit řeckým písmenem Psi a Omega Chi. Tyto dopisy nejsou označeny v ruském jazyce, žádné zvuky, a jejich ztráta jazyka není ochuzena. Petr snažil zbavit dokonce z několika azbukou, „Země“, „Izhitsa“, „Firth“, a klást důraz značky, ale pod tlakem ze strany kléru, tyto dopisy měly být vráceny.

Reforma abeceda zkomplikovala život jednodušší nejen studentům Petera pórů (Lit. něco museli učit méně), ale také tiskárny, které již musel tisknout další znaky, není výrazné čtení.

Lomonosov hovořil o tom takto: „Když Petr Veliký nejsou sami a Boyar boyars, ale i dopisy vysadil jeho široký kabát a oblékl do letního oblečení.“

Co se potřebuje reformu?

Tato reforma probíhá nutí spisovatele a básníky XVIII století: Trediakovsky, Lomonosov, Karamzin. Vytvářejí ruský spisovný jazyk a „udržovat úspěch“ jeho děl. Před ruského jazyka, a to z neustálém kontaktu se západní Evropou, byla v chaotickém stavu. Folklórní formy koexistovaly v něm s knihou, vypůjčené z němčiny, francouzštiny, latiny, byly použity spolu s ruskými protějšky. Trediakovskii mění princip ruské poezie, přijímání a úpravu evropského slabičnou-tonic systému - na základě pravidelného střídání stresovaných a nepřízvučných slabik.

Lomonosov všechna slova ruského jazyka dělí do tří skupin: První skupina používá jen zřídka, a to zejména v mluveném jazyce, ale srozumitelné gramotní lidé, „otevře“, „pláču.“ Druhá - slovo společné ruské a církevní slovanský jazyk „ruka“, „teď“, „čest“. A třetí skupina se součástí slova, která je jedinečná v církevních knih, které jsou slova Russian není nativní slovanský „řekne“, „proud“, „pouze“.

Tak, Lomonosov identifikuje tři „v klidu“, přičemž každá z nich byla použita v některých literárních žánrů: vysoký styl vhodný pro ODR a hrdinských básní, průměr klid písemných dramata i prózy - obecně všechny práce, kde je třeba k tomu živý projev. Low klid byl použit v komediích, satiry, epigramy.

A konečně, Karamzin obohacuje Ruský jazyk neologismy, opouští církevní slovanský jazyk, syntaxe se blíží v jeho pracích na „světlo“ do francouzštiny. To Karamzin musíme například výskyt slov „lásky“ nebo „chodníku“.

Pevný písmeno "E",

Karamzin byl jedním z nejhorlivější „fanoušků“ z písmene „e“, ale nebyl jeho vynálezce. V roce 1783 byl jedním z prvních zasedání Akademie ruské literatury. Jejím zakladatelem byl Catherine Dashkova. Společně s renomovanými autory své doby: Derzhavin a Fonvizin, princezna diskutovat projekt Slavic-ruský slovník. Pro větší pohodlí, Ekaterina Romanova navrhuje nahradit symbol zvuku „Io“ jedna písmeno „e“. Inovace byla schválena valnou hromadou Akademie, inovativní nápad podpořil Derzhavin Dashkova, který začal používat „e“ v jeho pracích. Byl to on, kdo byl první používat nový dopis v korespondenci, jakož i první tištěný s názvem „e“: Potomkin. Současně, Ivan Dmitriev vydal knihu „a moje cetky“ tištěný v něm všechny potřebné body. A konečně, rozšířené používání, které obdržel od objevil v poetické sbírce Karamzin.

Byli mezi novými postavami a nepřátele. Ministr školství Alexander Shishkov, jak se říká, intenzivně listoval mnoha objemy své knihovně a jeho vlastní zatemnění dvě tečky nad písmenem. Také bylo mnoho konzervativci mezi spisovateli. Marina Cvětajevová, například v podstatě napsal „o“ slova „ďábel“ a Andrei Bely, ze stejných důvodů, „Zsolt“.

V dopise tiskárny cenin také nelíbí, ve skutečnosti z důvodu, že musel strávit přebytečné barvy. V pre-revoluční Primer ji vykázán do konce abecedy, jedna společnost s umírajícími, „Izhitsa“ a „fitoy“. A dnes své místo - v rohu klávesnice. Ale ne vždy písmenem „e“ jsou ošetřeny takovým pohrdáním - Ulyanovsk jí dokonce památník.

tajné "Izhitsa"

Ve svém slavném vyhlášce Lunacharskogo 1918 o změnách v ruském jazyce není žádná zmínka o písmene V ( „izhitsa“), který byl jako poslední písmeno abecedy v předrevoluční. V době, kdy reforma je extrémně vzácný, a to lze nalézt většinou jen v náboženských textech. V civilní jazyka „izhitsa“ je ve skutečnosti používá pouze ve slově „mast“. Tichou odmítnutí bolševiky „Izhitsa“ mnozí viděli znamení: sovětské moci, neboť byl odmítnut jedním ze sedmi svátostí - potvrzení, jehož prostřednictvím pravoslavní jsou přiváděny dary Ducha svatého, jež ji posílit v duchovním životě.

Zajímavostí je, že nezdokumentované odstranění „Izhitsa“, poslední písmeno v abecedě, a oficiální likvidace předposlední - „výkony“ učinili konečné písmeno abecedy - „já“. Intelektuálové viděl jako další zlý úmysl nových orgánů, kteří vědomě obětovali dvě písmena dodat do konce písmenem‘, která vyjadřuje lidskou osobnost, individualitu.

ruské tajné podložka

Téměř všechny XX století byla ovládána verzi tohoto slova, které nazýváme-formát, narazí na ruského jazyka z mongolských-Tatary. Nicméně, to je zavádějící. Klení se objevuje již v Novgorod březové kůry, pocházející z XI století: to znamená, že dlouho před narozením Čingischána. Samotný pojem „kamaráda“ trochu pozdě. V Rusku, po staletí byl nazýván „štěkat obscénní“. Zpočátku, nadávky zahrnuty pouze použití slova „mateřského“ v vulgární, sexuálním kontextu. Slova s ​​vyznačením pohlavních orgánů, které jsme dnes odkazují na podložce, se netýkala „štěkat obscénní“.

Existují desítky verzí funkce mat. Někteří vědci naznačují, že nadávání se objevil na přelomu přechod společnosti od matriarchát k patriarchátu a původně znamenal autoritativní výrok o muži, který má rituální pohlavní styk s „mateřskou“ druhu, veřejně označila toto kmene. K dispozici je také hypotéza, že „sprostá slova“ byla magická a ochranná funkce nazývaná „posim jazyk“. Ve slovanských (a indoevropštiny obecně) Psi tradičně považován za zvíře „záhrobí“ na světě a sloužila jako bohyně smrti Morena. Tam je další slovo, které je dnes neprávem připisována kletby. Za účelem autocenzury, označené „slova s ​​písmenem“ B“. Tento token se tiše existoval v ruských jazykových prvků (lze dokonce nalézt v církevních textů a úředních listin), který má hodnotu „smilstvem“, „podvod“, „zavádějící“, „kacířství“, „chyba“. Lidé jsou často slovo je používáno na oplzlé ženy. Možná, že v době Anna Ivanovna slovo začal být používán s větší frekvencí, a pravděpodobně v tomto kontextu, protože to je carevna zakázala na to.