Nejsladší večerníček

• Nejvíce krásná pohádka

Pokud někdy budete potřebovat někoho, kdo by přečetl pohádku na dobrou noc, to je lepší, aby si to.

Je čas jít spát, a malý zajíc pevně uchopil velkou zajíce dlouhých, dlouhýma ušima. Chtěl vědět, co velký zajíc naslouchá mu.

- Víš, jak moc tě miluju?

- Samozřejmě, že ne, baby. Jak to mám vědět?

- Miluji tě - tady je jak na to! - a zajíc nohy doširoka, široká.

Ale velká zaječí stop dlouhý.

- A já tě miluju - tady je návod, jak.

„Ach, jak dobře“ - myslel zajíc.

- Tak já tě miluju - tady je jak na to! - a zvedl ruku bojovat.

- A - tady je návod, jak - dosáhl za to velký králíka.

„Wow, jak vysoko - myslel zajíc. - Chtěl bych být tak! "

Tam zajíc hádal padat na jeho předními tlapkami, a zálohovat kufr!

- Já vám rád špičkách zadních nohách!

- Miluji tě - na špičkách nohou, - zvedl velký zajíc a pozvracel.

- No, a pak ... pak ... Víš, jak tě miluju ... Tak co? - zajíc do cvalu a-pádu přes louku. - A já tě miluju - takhle - usmál velký zajíc vyskočil a to natolik, aby se dostal k uším poboček!

„Jedná se o skok! - zajíc si. - Kéž bych mohl! "

- Miluju tě daleko, daleko na této cestě za námi dolů k řece!

- A budu - stejně jako na druhé straně řeky a in-oh-oh-jeden z těch kopců ...

„Jak daleko je něco“ - ospalé zajíc myšlenka. Není nic víc došlo.

Tady nahoře, přes křoví, uviděl velkou temnou oblohu. Pak se nic nestane nebe!

- Miluji tě až na Měsíc - zajíc zašeptal a zavřel oči.

- Wow, jak daleko ... - velký zajíc ho položili na lůžku z listí.

Sam se dostal blíž a políbila ho na noc ... a zašeptal mu do ucha:

- A já tě miluju na samotný Měsíc. Až do nejvíce nejvíce ... Měsíc a zpět.